František Adam Míča
(11. ledna 1746 Jaroměřice nad Rokytnou - 19. března 1811, Vídeň) byl císařský státní úředník a český hudební skladatel. Pocházel z muzikanstké rodu Míčů. Jeho strýcem byl jiný významný český hudebník František Václav Míča. Další členové rodu působili jako výkonní umělci v řadě dvorních kapel. Otec Františka, Karel, byl jmenován císařským dveřníkem ve Vídni, takže František opustil Jaroměřice již v dětství. Ve Vídni vystudoval práva (1787) a byl jmenován úředníkem české dvorské kanceláře a sekretářem místodržitelství ve Štýrském Hradci (Graz). Postupně sloužil jako císařský a královský úředník v Brucku nad Murou, Krakově, Sandoměři, Kielcích, Lvově a Bukovině. Kariéru dovršil jako zemský prezident ve Lvově. Po vpádu polských vojsk byl vězněn v Lublíně. S podlomeným zdravím odešel v roce 1788 do výslužby. Zemřel 19. března 1811 ve Vídni.František Adam Míča se zabýval hudbou spíše amatérsky, přesto si vysloužil pozornost Wolfganga Amadea Mozarta, který ho vysoce ocenil. Jeho četné symfonie a komorní skladby se vyznačují radostným optimismem v mozartovském duchu.
Vokální skladby
-
Bernardon, die Gouvernante - opera - 1761
-
Adrast und Isidore, oder die Nachtmusik - opera - 1781
-
Davidův padesátý žalm - oratorium - posth. 1813
-
Studentská kasace - serenáda
Orchestrální skladby
-
27 symfonií
-
4 houslové koncerty
-
50 skladeb tanečních
-
Concertina notturna
Komorní hudba
-
8 smyčcových kvartet
-
6 kvartet pro flétnu a smyčce
-
6 nokturen pro smyčce a lesní rohy
-
4 sonáty pro harfu
-
další příležitostné skladby
Zdroj: wikipedia.org
